Očekávání hrají klíčovou roli v našem životě a často jsou odvozena z předpokladů, o lidech nebo situacích, včetně těch, které se týkají nás samotných. Naše očekávání mohou mít vliv na to, jakým způsobem se chováme a jak se vyvíjí naše realita. Očekávání doslova fungují jako proroctví, která se plní. Toto se děje jak vědomě, tak nevědomě.
Můžeme si představit situaci dítěte na základní škole, které bylo vždy hlučné a obtěžovalo ostatní. Často se stává, že lidé, kteří si myslí, že budou vnímáni určitým způsobem, se tak i chovají, i když jejich záměr nemusí být prvotně špatný. V tomto případě dítě vědělo, že ho ostatní považují za rušivého, což ovlivnilo jeho chování. Učitelka očekávala problematické chování a její očekávání se naplnila.
Tento princip má širší dopad na naše životy. Očekávání, která máme o sobě samých, mohou buď osvobozovat nebo omezovat. Někdy mohou vést k seberealizaci a růstu, zatímco jiná mohou působit jako sebenaplňující se proroctví a omezovat nás. V našem každodenním životě můžeme nalézt nespočet těchto „sebenaplňujících se proroctví“. Například, lidé, kteří se obávají, že budou propuštěni z práce, mohou začít projevovat nižší úsilí a ztrácet nadšení pro práci, což nakonec může vést k tomu, že budou propuštěni. Jejich očekávání a přesvědčení je nutí jednat tímto způsobem, a tak se jejich obavy stávají realitou.
V jedné studii byli žáci druhého stupně vystaveni různým výrokům svých učitelů týkajících se jejich dovedností v matematice. Výroky o očekávání, jako „Umíš matematiku opravdu dobře!“, měly pozitivní vliv na výsledky žáků. Proč byly právě výroky o očekávání nejúčinnější? Protože tvořily pozitivní předpoklady a vedení pro jednotlivé žáky, což ovlivnilo jejich skutečné výkony. Očekávání tedy mělo schopnost sebenaplnění.
Je tedy zřejmé, že naše očekávání mají silný vliv na naše jednání a výsledky, a je důležité si to uvědomovat a zaměřit svá očekávání na pozitivní a konstruktivní způsob.